Vážený pane,
děkuji Vám za příspěvek, ve kterém zmiňujete zprávu o schválení arabského jazyka na úřadě. Ráda bych na něj zareagovala a upozornila na fakt, že přeposlaná zpráva záměrně zkresluje fakta a snaží se vyvolat paniku. Jde o hoax, který koluje po internetu přibližně od roku 2018.
Dovolte mi, abych Vám vysvětlila podstatu a přínos projektu kulturních tlumočníků, na které tento příspěvek naráží. V první řadě se nejedná o projekt zaměřený na integraci cizinců, ale o program, jehož cílovou skupinou jsou zaměstnanci magistrátu. Ti přicházejí do styku s lidmi z mnoha zemí a mnohdy se s nimi nedokáží domluvit, což je pro obě strany frustrující. Z tohoto důvodu jsou zajištěni magistrátní pracovníci s jazykovými znalostmi.
Brno je v současné době městem s druhým nejvyšším počtem cizinců. Cizinců s evidovaným pobytem zde žije podle statistik kolem 33 tisíc (jde o obyvatele zemí mimo Evropskou unii, nejvíce příchozích pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska). Dodávám, že mezinárodní firmy, které v Brně působí a zajišťují práci tisícům lidí, hledají kvalifikované zaměstnance po celém světě. Projekt by tak umožňoval pracovníkům veřejné správy lepší domluvu s klienty, kteří nehovoří plynně česky.
Pokud chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Výběr jazyků, které by měli tlumočníci ovládat, byl stanoven na základě údajů o počtech cizinců žijících v Brně, kterými disponuje Ministerstvo vnitra, a názorů expertů na bezpečnost. Jsou mezi nimi rumunština, ukrajinština, ruština, vietnamština a arabština. Úřad by díky tomuto získal také lepší přehled o dění v těchto komunitách.
Díky projektu město Brno očekává i úspory peněz z veřejných rozpočtů. Například pomocí lepší komunikace s úřady lze očekávat zvýšenou schopnost cizinců platit si péči v nemocnicích, očekává se zvýšení legální zaměstnanosti cizinců a díky omezení nelegálního zaměstnávání stoupnou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění a výběr daní.
Chci Vás ujistit, že projekt nemá za cíl nějakým způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence. Mohou nanejvýš upravovat prostředí, ve kterém se cizinci integrují. Předchází se tak potížím s integrací – jde o prevenci, jakou známe ze zahraničí, kde byly tyto procesy nastaveny až zpětně, když se zjistilo, že bez nich nastávají problémy.
Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější.
Věřím, že jsem Vám objasnila hlavní cíle projektu a děkuji za Vaši občanskou angažovanost.
S pozdravem
Markéta Vaňková