Cizinci
Dnešního dne jsem obdržel E-mail, že 7. 7. 2020 Vedení Brna schválilo arabštinu na úřadech. Hledal jsem to na Vašich stránkách, ale nic jsem nenašel. Ptám se Vás, zda je to pravda, nebo Hoax. Děkuji za odpověď.
Vážený pane,
děkuji Vám za příspěvek, ve kterém zmiňujete zprávu o schválení arabského jazyka na úřadě. Ráda bych na něj zareagovala a upozornila na fakt, že přeposlaná zpráva záměrně zkresluje fakta a snaží se vyvolat paniku. Jde o hoax, který koluje po internetu přibližně od roku 2018.
Dovolte mi, abych Vám vysvětlila podstatu a přínos projektu kulturních tlumočníků, na které tento příspěvek naráží. V první řadě se nejedná o projekt zaměřený na integraci cizinců, ale o program, jehož cílovou skupinou jsou zaměstnanci magistrátu. Ti přicházejí do styku s lidmi z mnoha zemí a mnohdy se s nimi nedokáží domluvit, což je pro obě strany frustrující. Z tohoto důvodu jsou zajištěni magistrátní pracovníci s jazykovými znalostmi.
Brno je v současné době městem s druhým nejvyšším počtem cizinců. Cizinců s evidovaným pobytem zde žije podle statistik kolem 33 tisíc (jde o obyvatele zemí mimo Evropskou unii, nejvíce příchozích pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska). Dodávám, že mezinárodní firmy, které v Brně působí a zajišťují práci tisícům lidí, hledají kvalifikované zaměstnance po celém světě. Projekt by tak umožňoval pracovníkům veřejné správy lepší domluvu s klienty, kteří nehovoří plynně česky.
Pokud chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Výběr jazyků, které by měli tlumočníci ovládat, byl stanoven na základě údajů o počtech cizinců žijících v Brně, kterými disponuje Ministerstvo vnitra, a názorů expertů na bezpečnost. Jsou mezi nimi rumunština, ukrajinština, ruština, vietnamština a arabština. Úřad by díky tomuto získal také lepší přehled o dění v těchto komunitách.
Díky projektu město Brno očekává i úspory peněz z veřejných rozpočtů. Například pomocí lepší komunikace s úřady lze očekávat zvýšenou schopnost cizinců platit si péči v nemocnicích, očekává se zvýšení legální zaměstnanosti cizinců a díky omezení nelegálního zaměstnávání stoupnou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění a výběr daní.
Chci Vás ujistit, že projekt nemá za cíl nějakým způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence. Mohou nanejvýš upravovat prostředí, ve kterém se cizinci integrují. Předchází se tak potížím s integrací – jde o prevenci, jakou známe ze zahraničí, kde byly tyto procesy nastaveny až zpětně, když se zjistilo, že bez nich nastávají problémy.
Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější.
Věřím, že jsem Vám objasnila hlavní cíle projektu a děkuji za Vaši občanskou angažovanost.
S pozdravem
Markéta Vaňková
děkuji Vám za příspěvek, ve kterém zmiňujete zprávu o schválení arabského jazyka na úřadě. Ráda bych na něj zareagovala a upozornila na fakt, že přeposlaná zpráva záměrně zkresluje fakta a snaží se vyvolat paniku. Jde o hoax, který koluje po internetu přibližně od roku 2018.
Dovolte mi, abych Vám vysvětlila podstatu a přínos projektu kulturních tlumočníků, na které tento příspěvek naráží. V první řadě se nejedná o projekt zaměřený na integraci cizinců, ale o program, jehož cílovou skupinou jsou zaměstnanci magistrátu. Ti přicházejí do styku s lidmi z mnoha zemí a mnohdy se s nimi nedokáží domluvit, což je pro obě strany frustrující. Z tohoto důvodu jsou zajištěni magistrátní pracovníci s jazykovými znalostmi.
Brno je v současné době městem s druhým nejvyšším počtem cizinců. Cizinců s evidovaným pobytem zde žije podle statistik kolem 33 tisíc (jde o obyvatele zemí mimo Evropskou unii, nejvíce příchozích pochází z Ukrajiny, Vietnamu a Ruska). Dodávám, že mezinárodní firmy, které v Brně působí a zajišťují práci tisícům lidí, hledají kvalifikované zaměstnance po celém světě. Projekt by tak umožňoval pracovníkům veřejné správy lepší domluvu s klienty, kteří nehovoří plynně česky.
Pokud chceme, aby tu lidé jiných národností pracovali a žili legálně, tak je jim potřeba vysvětlit naše pravidla, aby jim rozuměli. Výběr jazyků, které by měli tlumočníci ovládat, byl stanoven na základě údajů o počtech cizinců žijících v Brně, kterými disponuje Ministerstvo vnitra, a názorů expertů na bezpečnost. Jsou mezi nimi rumunština, ukrajinština, ruština, vietnamština a arabština. Úřad by díky tomuto získal také lepší přehled o dění v těchto komunitách.
Díky projektu město Brno očekává i úspory peněz z veřejných rozpočtů. Například pomocí lepší komunikace s úřady lze očekávat zvýšenou schopnost cizinců platit si péči v nemocnicích, očekává se zvýšení legální zaměstnanosti cizinců a díky omezení nelegálního zaměstnávání stoupnou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění a výběr daní.
Chci Vás ujistit, že projekt nemá za cíl nějakým způsobem ovlivňovat migrační politiku, přijímání uprchlíků či přemisťování žadatelů o azyl. Města na to podle zákona nemají ani kompetence. Mohou nanejvýš upravovat prostředí, ve kterém se cizinci integrují. Předchází se tak potížím s integrací – jde o prevenci, jakou známe ze zahraničí, kde byly tyto procesy nastaveny až zpětně, když se zjistilo, že bez nich nastávají problémy.
Obdobné projekty fungují v řadě měst západní Evropy, kde k nim úřady přistoupily většinou poté, co se zjistilo, že bez znalostí společného jazyka a znalosti života cizineckých komunit je práce úřadů s cizinci mnohem obtížnější.
Věřím, že jsem Vám objasnila hlavní cíle projektu a děkuji za Vaši občanskou angažovanost.
S pozdravem
Markéta Vaňková