vzhled veřejných prostor
Vážená paní prImátorko, s rostoucím zděšením registruji stále se zhoršující vzhled veřejných prostor našeho města , spojený se stále zběsilejší aktivitou místní sprejerské scény. Stop této kriminální činnosti stále přibývá, a to i samém centru města viz např. hradební zdi Špilberku a Petrova, ul. Dominkánská, Měnínská brána apod. . Je to přitom důsledkem nejen této kriminální činnosti samotné, nýbrž i zjevné pasivity místní samosprávy při odstraňování jejich výsledků. K dojmu stále rostoucí zanedbanosti a až zpustlosti veřejných prostor zvláště po návratu z civilizované ciziny pak v této době významně přispívá i zjevná rezignace na nějakou esteticky přijatelnou údržbu veřejné zeleně není výjimkou přerostlá plevel okolo půl metru i vyšší. Vnímá to vedení města vůbec jako problém a co s tím hodlá dělat Není možné provádět odstraňování graffiti alespoň jednou ročně, jak to systematicky dělalo ještě předminulé vedení města Děkuji za odpověď.
naší snahou je udržet budovy v majetku města v dobrém stavu. Jednou z činností, jak toho město dosahuje, je i péče o fasády. S tím souvisí i odstraňování graffiti. Každoročně je na to vyčleněno několik set tisíc korun. Vyčerpaná částka v posledních letech klesá, a to díky několika důvodům. V minulosti zajišťoval Odbor správy majetku (OSM) odstraňování graffiti centrálně na území celého města Brna, což dnes neplatí. Jednotlivé městské organizace (městské části, Dopravní podnik města Brna, Technické sítě Brno, Veřejná zeleň města Brna, Brněnské komunikace a další) dnes řeší odstraňování graffiti na svém majetku samostatně z vlastních prostředků. Oproti předchozím letům klesl počet graffiti v místech spravovaných OSM (tj. především v historickém centru města), a to díky rozšíření kamerového systému. Proto čísla reálných nákladů města na tyto práce klesají. Odstraňování těchto maleb se dnes bohužel prodloužilo kvůli požadavkům nové legislativy. Každý zásah do objektu, který se nachází na území městské památkové rezervace nebo je kulturní památkou, je dle zákona nutné předem konzultovat s památkáři. Město Brno dnes tuto činnost může vykonávat pouze na objektech, které jsou v jeho vlastnictví. Kromě vlastní kontrolní činnosti Odbor správy majetku reaguje i na všechny podněty od veřejnosti a předává je dotčeným správcům. Snaží se tím pomáhat s odstraňováním zjištěných graffiti.
V této věci koná také Městská policie Brno, která v posledních dvou měsících přistihla při sprejování nejméně osm lidí. Například poslední případ se stal v prostoru před hlavním nádražím, kde strážníci zajistili čtyři sprejery, kteří své graffiti malovali přímo na tramvajový ostrůvek.
Město také nabízí sprejerům legální plochy, kde mohou svá díla malovat bez obav. Jedním z nich je například prostor u zastávky Ondrouškova v Bystrci nebo stěna u křižovatky na Křenové a Tkalcovské. Nedávno se sprejerům vyhradil nový prostor v Králově Poli mezi místním nádražím a Kociánkou. V tomto oceňuji ty, kteří si tato místa vybírají a nepoškozují tak cizí majetek.
Co se týká péče o zeleň ve městě, o tu pečuje několik subjektů. Jsou jimi městská společnost Veřejná zeleň města Brna, samotné městské části nebo správci komunikací, u nichž se zeleň nachází. Těmi jsou například i Jihomoravský kraj nebo Ředitelství silnic a dálnic. V posledním období se přistupuje k sečení trávy jiným způsobem. Vzhledem k suchému a horkému počasí odborníci nedoporučují její přílišné sečení. Veřejná zeleň města Brna preferuje už 14 sezon sečení trávy s mulčováním a vyšší seče v parcích, které má ve správě. Výška pokosu činí cca 10–12 cm, přičemž se řídí podle využití travnatých ploch a sečení se neprovádí při dlouhotrvajícím suchu.
Nepobytové (luční) trávníky se kosí zejména na svazích a málo frekventovaných místech 2–3 x za rok. Dodám, že pracovníci Veřejné zeleně používají mozaikovitou nebo výběrovou seč.
Jak jsem zmiňovala výše, své podněty ke graffiti můžete poslat na e-mailovou adresu kucerova.danuse@brno.cz.
Přeji Vám hezký den.
S pozdravem
Markéta Vaňková