Sjezd sudeťáků
Paní primátorko, proč jste umožnila sraz sudetských Němců v naší krásné zemi, potažmo v BRNĚ. Znáte 2 světovou válku, co s námi udělali? Nebo jste už zapomněla. Pokud ano, čtěte historii.
Děkuji za odpověď
Vážená paní,
Sudetoněmecké krajanské sdružení pozval k uspořádání jeho setkání v roce 2026 v Brně festival Meeting Brno, když tak již před tím učinili ve své výzvě z června 2025 čeští intelektuálové, umělci a veřejně činné osobnosti.
Brněnské setkání si organizovalo samo Sudetoněmecké krajanské sdružení, nikoliv spolek Meeting Brno či přímo Brno. Využilo k tomu výhradně prostředky, které získává z dotací spolkového Ministerstva vnitra, spolkové země Bavorsko (Ministerstvo pro rodinu, práci a sociální věci) a Česko-německého fondu budoucnosti. Město Brno se na akci finančně nepodílelo, a to ani prostřednictvím dotace pro Meeting Brno.
Vzhledem k tomu, že se jedná o komplikovanou problematiku, byl na zasedání Zastupitelstva města Brna konaném dne 14. dubna 2026 předložen samostatný bod „Informace k 76. Sudetoněmeckému sněmu konanému ve dnech 22.–25. května 2026 v Brně“. Výsledkem diskuse, do níž se velkou měrou zapojila i veřejnost, je následující přijaté usnesení:
„Zastupitelstvo města Brna
1. bere na vědomí následující skutečnosti:
• jednoznačné vyjádření týkající se nedotknutelnosti Benešových dekretů ze strany Sudetoněmeckého krajanského sdružení,
• vyslovené omluvy a vyjádření lítosti nad spáchanými zločiny nacionálního socialismu vyjádřené Sudetoněmeckým krajanským sdružením,
• připravenost Sudetoněmeckého krajanského sdružení k pokračování dialogu vedoucího ke smíření a porozumění mezi národy,
• konání setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně v roce 2026.
2. bere na vědomí
skutečnost, že Zastupitelstvem města Brna byla dne 19. května 2015 schválena Deklarace smíření a společné budoucnosti;
3. považuje
za nezbytné, aby byla Deklarace smíření a společné budoucnosti i nadále naplňována.
4. vítá snahy o usmíření, vzájemný dialog a důstojné připomínání společné historie, které posilují porozumění a dobré vztahy mezi českou a německou stranou.“
Všechny podkladové materiály k tomuto bodu jsou veřejnosti přístupné na webových stránkách města Brna, konkrétně pod tímto odkazem: https://www.brno.cz/w/zasedani-zmb-1313. Dále si dovolím připomenout, že pod zmíněným odkazem je zveřejněn zápis o průběhu zastupitelstva včetně přijatých usnesení a protokolů o výsledcích hlasování a také kompletní audiovizuální záznam.
Součástí dokumentů je také vyjádření Úřadu městské části Brno-střed a právní analýza k zákonu č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, zpracovaná Odborem vnitřních věcí Magistrátu města Brna. Z nich vyplývá, že venkovní a volně přístupné akce pořádané dle uvedeného zákona nejsou orgánem veřejné moci povolovány, ale je u nich výhradně ohlašovací povinnost. Jestliže se akce koná v uzavřených nebo soukromých prostorách, je věcí vlastníka, zda její konání umožní. Město Brno nemůže do těchto vztahů zasahovat, navíc se na takové aktivity zákon o právu shromažďovacím nevztahuje. K této problematice následně dne 20. května publikovalo Ministerstvo vnitra sdělení, v němž konstatovalo následující: „Ministerstvo vnitra v reakci na četné dotazy veřejnosti a médií upřesňuje, že sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení není veřejným shromážděním či demonstrací podle shromažďovacího zákona, koná se navíc mimo veřejné prostranství. Právní úprava shromažďovacího zákona se tedy na tuto konkrétní akci nevztahuje a Ministerstvo vnitra ani Úřad městské části Brno-střed nemají podle platné legislativy pravomoc tuto akci předem zakázat nebo omezit.“
Velmi dobře si uvědomuji, že události z let 1938–1946 dodnes představují pro mnoho občanů na obou stranách hranic velmi bolestivé téma. Se sudetskými Němci máme společnou a v mnohém složitou historii a nikdo nezpochybňuje tragédie, křivdy a ztráty, k nimž došlo během tohoto období. Příběhy rozdělených či vyvražděných rodin a zmařených životů mě stále hluboce dojímají. Jsem pevně přesvědčena, že to, co se dělo za druhé světové války, je neodpustitelné. Na druhé straně to, co následovalo v roce 1945 bezprostředně po jejím ukončení, ať už tady v Brně, nebo na jiných místech České republiky, bylo taky zlem.
Závěrem Vás chci ubezpečit, že jsem připravena vyslechnout a respektovat každý názor, ať už souhlasný, či nesouhlasný.
S pozdravem
Markéta Vaňková
Sudetoněmecké krajanské sdružení pozval k uspořádání jeho setkání v roce 2026 v Brně festival Meeting Brno, když tak již před tím učinili ve své výzvě z června 2025 čeští intelektuálové, umělci a veřejně činné osobnosti.
Brněnské setkání si organizovalo samo Sudetoněmecké krajanské sdružení, nikoliv spolek Meeting Brno či přímo Brno. Využilo k tomu výhradně prostředky, které získává z dotací spolkového Ministerstva vnitra, spolkové země Bavorsko (Ministerstvo pro rodinu, práci a sociální věci) a Česko-německého fondu budoucnosti. Město Brno se na akci finančně nepodílelo, a to ani prostřednictvím dotace pro Meeting Brno.
Vzhledem k tomu, že se jedná o komplikovanou problematiku, byl na zasedání Zastupitelstva města Brna konaném dne 14. dubna 2026 předložen samostatný bod „Informace k 76. Sudetoněmeckému sněmu konanému ve dnech 22.–25. května 2026 v Brně“. Výsledkem diskuse, do níž se velkou měrou zapojila i veřejnost, je následující přijaté usnesení:
„Zastupitelstvo města Brna
1. bere na vědomí následující skutečnosti:
• jednoznačné vyjádření týkající se nedotknutelnosti Benešových dekretů ze strany Sudetoněmeckého krajanského sdružení,
• vyslovené omluvy a vyjádření lítosti nad spáchanými zločiny nacionálního socialismu vyjádřené Sudetoněmeckým krajanským sdružením,
• připravenost Sudetoněmeckého krajanského sdružení k pokračování dialogu vedoucího ke smíření a porozumění mezi národy,
• konání setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně v roce 2026.
2. bere na vědomí
skutečnost, že Zastupitelstvem města Brna byla dne 19. května 2015 schválena Deklarace smíření a společné budoucnosti;
3. považuje
za nezbytné, aby byla Deklarace smíření a společné budoucnosti i nadále naplňována.
4. vítá snahy o usmíření, vzájemný dialog a důstojné připomínání společné historie, které posilují porozumění a dobré vztahy mezi českou a německou stranou.“
Všechny podkladové materiály k tomuto bodu jsou veřejnosti přístupné na webových stránkách města Brna, konkrétně pod tímto odkazem: https://www.brno.cz/w/zasedani-zmb-1313. Dále si dovolím připomenout, že pod zmíněným odkazem je zveřejněn zápis o průběhu zastupitelstva včetně přijatých usnesení a protokolů o výsledcích hlasování a také kompletní audiovizuální záznam.
Součástí dokumentů je také vyjádření Úřadu městské části Brno-střed a právní analýza k zákonu č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů, zpracovaná Odborem vnitřních věcí Magistrátu města Brna. Z nich vyplývá, že venkovní a volně přístupné akce pořádané dle uvedeného zákona nejsou orgánem veřejné moci povolovány, ale je u nich výhradně ohlašovací povinnost. Jestliže se akce koná v uzavřených nebo soukromých prostorách, je věcí vlastníka, zda její konání umožní. Město Brno nemůže do těchto vztahů zasahovat, navíc se na takové aktivity zákon o právu shromažďovacím nevztahuje. K této problematice následně dne 20. května publikovalo Ministerstvo vnitra sdělení, v němž konstatovalo následující: „Ministerstvo vnitra v reakci na četné dotazy veřejnosti a médií upřesňuje, že sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení není veřejným shromážděním či demonstrací podle shromažďovacího zákona, koná se navíc mimo veřejné prostranství. Právní úprava shromažďovacího zákona se tedy na tuto konkrétní akci nevztahuje a Ministerstvo vnitra ani Úřad městské části Brno-střed nemají podle platné legislativy pravomoc tuto akci předem zakázat nebo omezit.“
Velmi dobře si uvědomuji, že události z let 1938–1946 dodnes představují pro mnoho občanů na obou stranách hranic velmi bolestivé téma. Se sudetskými Němci máme společnou a v mnohém složitou historii a nikdo nezpochybňuje tragédie, křivdy a ztráty, k nimž došlo během tohoto období. Příběhy rozdělených či vyvražděných rodin a zmařených životů mě stále hluboce dojímají. Jsem pevně přesvědčena, že to, co se dělo za druhé světové války, je neodpustitelné. Na druhé straně to, co následovalo v roce 1945 bezprostředně po jejím ukončení, ať už tady v Brně, nebo na jiných místech České republiky, bylo taky zlem.
Závěrem Vás chci ubezpečit, že jsem připravena vyslechnout a respektovat každý názor, ať už souhlasný, či nesouhlasný.
S pozdravem
Markéta Vaňková